|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Distribuce vybraných prvků v půdách městských parků Prahy a Brna
Šimeček, Martin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Praha a Brno patří k jedněm z nejvíce znečištěných měst ČR. Předmětem této práce bylo porovnat koncentrace PGE a obsahy rizikových prvků (Zn, Cd, Pb, Cu, As, Sb, Hg) v pražských a brněnských půdách parků. Vzorky půd byly odebírány v hloubkách 0-10 cm, 10-20 cm a 20-30 cm. Spolu s půdou byly v hloubce 0-30 cm odebírány vzorky písku z dětských pískovišť. Obsahy Pd, Pt a Rh byly stanoveny pomocí ICP-MS po dokimastické prekoncentraci do Ni-S v celkem 52 vzorcích půd a písku. Vzorky půd byly navíc analyzovány na izotopové složení Pb. Vyšší koncentrace PGE byly zjištěny v Praze; nejvyšší hodnoty byly změřeny na lokalitě Ortenovo náměstí (50,5 μg·kg-1 Pt, 33,9 μg·kg-1 Pd a 11,3 μg·kg-1 Rh). Zvýšené hodnoty PGE se ve většině půd obou měst nacházely ve svrchní vrstvě. Zvýšené obsahy rizikových prvků byly zjištěny zejména na silněji dopravně zatížených lokalitách. U většiny vzorků se ukázalo, že obsahy rizikových prvků klesají s hloubkou. Nejvyšších koncentrací dosahovaly prvky Zn (394 mg·kg-1 ), Pb (290 mg·kg-1 ) a Cu (181 mg·kg-1 ). Izotopový poměr Pb byl v Praze určen v rozmezí 1,136-1,181; v Brně se pohyboval v rozmezí 1,161-1,192. Zjištěné poměry nasvědčují kontaminaci jak ze spalování benzínu, tak z uhlí.
|
|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Plášil, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Plášil, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Distribuce vybraných prvků v půdách městských parků Prahy a Brna
Šimeček, Martin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Praha a Brno patří k jedněm z nejvíce znečištěných měst ČR. Předmětem této práce bylo porovnat koncentrace PGE a obsahy rizikových prvků (Zn, Cd, Pb, Cu, As, Sb, Hg) v pražských a brněnských půdách parků. Vzorky půd byly odebírány v hloubkách 0-10 cm, 10-20 cm a 20-30 cm. Spolu s půdou byly v hloubce 0-30 cm odebírány vzorky písku z dětských pískovišť. Obsahy Pd, Pt a Rh byly stanoveny pomocí ICP-MS po dokimastické prekoncentraci do Ni-S v celkem 52 vzorcích půd a písku. Vzorky půd byly navíc analyzovány na izotopové složení Pb. Vyšší koncentrace PGE byly zjištěny v Praze; nejvyšší hodnoty byly změřeny na lokalitě Ortenovo náměstí (50,5 μg·kg-1 Pt, 33,9 μg·kg-1 Pd a 11,3 μg·kg-1 Rh). Zvýšené hodnoty PGE se ve většině půd obou měst nacházely ve svrchní vrstvě. Zvýšené obsahy rizikových prvků byly zjištěny zejména na silněji dopravně zatížených lokalitách. U většiny vzorků se ukázalo, že obsahy rizikových prvků klesají s hloubkou. Nejvyšších koncentrací dosahovaly prvky Zn (394 mg·kg-1 ), Pb (290 mg·kg-1 ) a Cu (181 mg·kg-1 ). Izotopový poměr Pb byl v Praze určen v rozmezí 1,136-1,181; v Brně se pohyboval v rozmezí 1,161-1,192. Zjištěné poměry nasvědčují kontaminaci jak ze spalování benzínu, tak z uhlí.
|
host ::
RSS.